MUDr Václav Holeček CSc.,
Koronavirus se přenáší nejvíce do horních cest dýchacích, zvláště při kýchání. Rozprašování infekce kýcháním do vzdálenosti i více než 2 metry lze zabránit silným přitisknutím jazyka na horní patro. Ochranou jsou roušky nebo respirátor. Běžné roušky zachytí okolo 90%, nanovláknové pak 98% virů. Malé množství virů, které pronikne netěsností roušky na obličeji či jinak by měla imunita lidského organismu zvládnout. Primární způsob přenosu těžkého akutního respiračního syndromu (SARS) koronaviru je přímo přes mukózní membránu infekčními kapénky. Vir může přežívat 4 dny ve stolici, která je alkalická a může zůstat infekční při pokojové teplotě v respiračním vzorku i po více než 7 dnech. Na kovu vydrží virulentní až 12 hodin. Virus nemůže být prokázán po usušení na papíru, jeho infekčnost pak přetrvává déle na jednorázovém oblečení než na bavlně. Riziko infekce při kontaktu s papírem kontaminovaným kapénkami je nízké. Absorpční materiál má přednost před neabsorpčním materiálem pro osobní ochranný oděv u pacienta, kde polití infekčním materiálem je nepravděpodobné. Běžně používaná desinficiencia snadno virus inaktivují. Osvědčuje se peroxid vodíku s chloridy. Vzniká na viry účinná kyselina chlorná. Kromě desinfekčních prostředků zabíjí koronavirus UV paprsky (sluneční záření), radioaktivita, kyselé prostředí v žaludku (časté pití vody, které virus spláchne do žaludku), dále v literatuře byly popsány úspěšné pokusy s antioxidační terapií vitaminem C + glutathionem, flavonoidy (zvláště s kvercetinem z česneku) polyfenoly a flavonoidy z barevného ovoce (maliny, jahody, borůvky atd.), s resveratrolem (v červeném vínu), s oxidem dusnatým (inhibuje respirační cyklus SARS CoV a inhibuje syntézu virového proteinu a RNA), s černým čajem a chloridem lithným.
Virus infikuje nejdříve horní cesty dýchací. Některá onemocnění tam zvyšují koncentraci volných radikálů nebo dokonce je působí. Sem lze zařadit záněty, sinusitidy, kouření, alergickou rhinitidu, astma, obstrukční spánkovou apnoe, polypy a tumory.
K desinfekci horních cest dýchacích lze použít jodid draselný, který je volnými radikály oxidován na viruscidní jód:
2KI – 2 e- = I2 + 2K+ uvolněné elektrony pak mohou oxidovat volné radikály např. volný hydroxylový radikál:
(OH).- + e- + H+ = H2O (elektron doplní nepárový elektron na párový a tím zruší volný radikál). Ztráta elektronu je oxidace, naopak zisk je redukce. Oxidoredukční reakce jsou závislé i na tzv. redox potenciálu. Redox potenciál antioxidantů musí být dostatečně nízký, aby neoxidoval biomolekuly, tj. nepůsobil prooxidačně. Jak bylo již výše uvedeno volné radikály jsou pro organismus také potřebné, jak z hlediska imunity, tak jako signalizační molekuly.
K ochraně horních cest dýchacích se doporučuje též dýchání horkých vodních par (alespoň 70°C) se sodou. Takto vysoká teplota hubí koronaviry do 10 minut.
NO inhibuje syntézu virového proteinu a RNA syntézu a NO generovaný inducibilní RNA syntázou inhibuje SARS CoV replikační cyklus.
Vdechování oxidu dusnatého zlepšuje ventilaci pacientů, ale při nedostatku redukovaného glutathionu reaguje se superoxidem na peroxinitril a snižuje antioxidační kapacitu.
Je zkoušeno antibiotikum azithromycin, které inhibuje replikaci viru a produkci IL-6, ale má vedlejší účinky.
Pupečníkové kmenové buňky údajně nadměrně aktivují imunitní systém a zabíjí viry.
Koronavirus je jednovláknová RNA a snadno mutuje. Jeho velikost je cca 500 nm. Koronarovirová infekce působí oxidační stres (Choongho, 2018). Tedy rovnováha mezi volnými radikály a antioxidanty je porušena ve prospěch volných radikálů. Koronavirus produkuje volné radikály. Buňky pak na obranu zvyšují produkci antioxidantů. V organismu je rovnováha mezi volnými radikály a antioxidanty. Porucha této rovnováhy ve prospěch volných radikálů se nazývá oxidační stres. Volné radikály se vyznačují tzv. nepárovým elektronem. Protože elektrony jsou obvykle v páru, tak volné radikály velmi rychle ze svého okolí získávají elektron do páru, přičemž látka, která ztratí elektron se sama stává volným radikálem, na který se může navázat molekula kyslíku. Volné radikály (per)oxidují lipoproteiny, bílkoviny, cukry, nukleové kyseliny aj. Takto poškozené makromolekuly ztrácí některé pro tělo potřebné funkce, u nukleových kyselin může dojít k tzv. mutaci, což může mít za následek nádorové bujení.
U infekce dochází velmi rychle k poklesu antioxidantů glutathionu, vitaminů D, ale i kalia v krvi. Virus je limitován životem hostitele. Jeho smrt je do několika dnů i smrtí viru. Proto v určité fázi infekce se může stát méně nebezpečný. Na druhé straně si virus potřebuje zachovat schopnost mutace, aby nebyl likvidován již vzniklou imunitou hostitele a zachoval si schopnost infikovat další lidi. Volné radikály často též poškozují receptory pro chuť a čich. Při zánětu vznikají volné radikály, které mohou poškodit nosní sliznici. Chuťové receptory byly identifikovány nejdříve na jazyku, kde působí též signalizačně. K dnešnímu dni bylo jich identifikováno velké množství i v jiných tkáních od dýchacích cest a gastrointestinálních epitelií po pankreas a mozek. Chuťové receptory pro hořké a sladké jsou důležité pro vrozenou imunitu.
Ovšem i volné radikály mají pro organismus svůj význam. Např. volné radikály fungují jako signalizační molekuly, v bílých krvinkách pomocí radikálů zabíjejí bakterie, kvasinky, plísně, tzv. NK buňky pak nádorové buňky. Tedy jsou produkovány i proti sekundární infekcí. Antioxidanty pak chrání před oxidačním stresem. Ve stáří klesá celková antioxidační obrana organismu, což má za následek řadu nemocí i z poruchy imunity. Je nutné však mít na mysli, že ne každý antioxidant zneškodňuje kterýkoliv volný radikál, tedy je třeba pro terapii používat směsi antioxidantů. Odstranění volných radikálů se děje nejčastěji účinkem antioxidantů. Volné radikály mohou být vyloučeny močí, stolicí, potem aj. Též dva volné radikály mohou sdílet nepárový elektron a tak být zneškodněny.
Tečka v následujícím schématu znamená nepárový elektron. Odstranění volných radikálů (např. superoxidu) probíhá kaskádou oxidoredukčních reakcí v závislosti na tzv. redox potenciálu.(viz obr.). Látky s vyšším redox potenciálem mohou oxidovat látky s nižším potenciálem. Ty tedy mohou působit prooxidačně. Redox potenciál antioxidantů musí být dostatečně nízký, aby neoxidoval biomolekuly, tj. nepůsobil prooxidačně Látky s vyšším redox potenciálem mohou oxidovat látky s nižším potenciálem. Ty tedy mohou působit prooxidačně. Tedy např. beta-karotenylový radikál přenesením elektronu na kyselinu askorbovou ji redukuje na askorbylový radikál a ten redukuje glutathion. Tedy kyselina askorbová vhledem k beta-karoténu působí jako prooxidant, ale vzhledem k GSH jako antioxidant.
Volných radikálů (resp.ROS látek) je velké množství, ale dosud nebyla publikována studie, které a kolik jich vzniká u koronarovirové infekce. Lze předpokládat, že to budou hlavně superoxid, volný hydroxylový radikál, oxid dusnatý a jako reakce na reperfuzní fázi po ischemii i singletový kyslík. ROS (reactive oxygen species) nemají nepárový elektron, ale mají podobné účinky jako volné radikály. Patří sem např. peroxid vodíku, ozón, singletový kyslík. Scavengery singletového kyslíku jsou vitaminy E, C, β-karoten, histidin), nebo peroxid vodíku, který proniká i přes buněčné membrány.
COVID-19 v prvé fázi působí na imunitní systém. 80% celého imunitního systému je ve sliznicích a submukózních vrstvách tenkého střeva v lymfoidní tkáni. Lymfatická tkáň produkuje protilátky – imunoglobuliny, které se odtud dostávají do venózního oběhu a do celého těla. COVID – 19 se dostává i do střeva a ničí lymfoidní tkáň, tím se sníží lymfocyty i imunoglobuliny. Tedy nutným terapeutickým zásahem by bylo zabít viry ve střevě. Navrhovaná česneková voda není zatím dostatečně vyzkoušena, viry jsou též ničeny kyselou žaludeční šťávou. Zabitý COVID -19 může fungovat jako přírodní vakcína.
Koronavirus z horních cest dýchacích se může dostat do plic. To mu umožní volné kyslíkové radikály i volné dusíkaté radikály, které působí oxidační poškození a urychlenou virovou mutagenesi. NO ovlivňuje imunitní odpověď člověka.
Již oslabená imunita plicní tkáně je navíc oslabena lipoperoxidací buněčných membrán, vznikem thrombů a oxidací proteinů. Další pokračování lipoperoxidace zprůchodní buněčnou membránu plicních buněk, což viru umožňuje pronikání do buněk, kde se usídlí v cytoplazmě i buněčném jádru. Koronavirus využívá buněčné membrány k tomu, aby se vyhnul imunitnímu zásahu a generuje virové progeny v membránách. V příznivém prostředí se rychle množí a napadá další buňky, ale vytvoří se i antioxidačně působící malondialdehyd metabolismem lipoperoxidace. Uplatňují se i resolviny a maresiny, což jsou lipidové mediátory s protizánětovými a reparačními účinky vzniklé přeměnou ω-3 nenasycených mastných kyselin.
Některé laboratorní testy jako CK, LDH, D-diméry, ESR, CRP, prokalcitonin a ferritin bývají u COVID-19 pozitivní. Ferritin jako reaktant akutní fáze se jeví též jako reaktant zánětu. Koncentrace volného ferritinu se zvyšuje jako výsledek vazby koronaviru na železo hemoglobinu, které se uvolní a tak poškozený hemoglobin nemůže vázat kyslík a snižuje se jeho saturace. Vysoká hladina ferritinu znamená špatnou prognózu pro pacienta. Volné dvojmocné železo podporuje Fentonovu reakci vzniku volného hydroxylového radikálu. Terapeuticky lze užít uridin, který chrání strukturu plicních alveolů a nadějný dihydroquercetin, scavenger volných radikálů, vhodný i pro rekonvalescenci.
Po smrti buněk virus napadá další buňky a tkáně. Rány se hojí jízvou a vzniká i plicní fibróza, ale vznikají i trombózy cév. Dochází k pneumonii, která může končit smrtí. Snížení respirační plochy plic působí hypoxii, která podporuje vznik dalších volných radikálů. PH v krvi klesá pod 6,7 kPa. (Podobně alkohol, který je přednostně oxidován, vede k hypoxii). Reperfuzní vzestup volných radikálů po ischemii nastává kupř. u infarktu myokardu. Podání kyseliny nikotinové tj. prekursoru pyridinových koenzymů působí zvýšenou syntézu antioxidačních pyridinových koenzymů NAD(P)H, tedy obranu před volnými radikály. Volné radikály působí nebo spolupůsobí na více než 100 nemocí a stavů. Na Zemi totiž existují od jejího vzniku. Nebezpečný průběh je u komorbidních onemocnění, jejichž součástí jsou zvýšené volné radikály. Jsou to např. diabetes mellitus, renální insuficience, nádory, neurodegenerativní choroby, obezita, katarakta, ale i stárnutí, bolest, negativní emoce, při přeměně tuků na energii, kouření, radioaktivita, škodliviny v ovzduší aj. Zvláště nebezpečná je kombinace oxidačního stresu (volně radikálová bouře) s cytokinovou bouří. Zánětlivé cytokiny jsou proteiny, které účinkují jako signalizační molekuly, které působí, že imunitní buňky cestují k zánětu, stimulují tvorbu volných radikálů a proteáz, IL-2 stimuluje produkci oxidu dusnatého za vzniku hypotenze, IL-6 a TNF-alfa generují superoxid v neutrofilech apod. Cytotoxický účinek zánětlivých cytokinů může být blokován inhibitorem lipoperoxidace. Poškození buněk a tkání volnými radikály může zanechat následky i na dlouhou dobu. Poškozené buňky a tkáně jsou ideálním prostředím pro sekundární infekci, obvykle ovšem léčitelnou antibiotiky. Sepse pak je extrémní odpovědí na infekci.
Klinicky revalentní viry mají kapacitu pozitivní či negativní regulace nrf2 metabolismu. ( Nrf2 je nuclear factor erythroid 2-related factor, regulátor resistence na oxidanty). Ukázalo se, že virem způsobená modulace hostitelské antioxidační odpovědi je klíčovým determinantem progrese některých virových onemocnění. Porozumění souhry mezi virem způsobeném oxidačním stresem a hostitelskou antioxidační odpovědí pomůže k objevení potenciálních antivirových suplementů pro lepší terapii virových onemocnění. Některé léky, které stimulují Nrf2 jsou studovány na terapii chorob, které jsou působeny oxidačním stresem. Ovšem Nrf2 může mít i závažné vedlejší účinky.
Potlačení poškození volnými radikály je esenciální strategií terapie COVID-19. Ve stáří klesá celková antioxidační obrana organismu, což má za následek řadu nemocí i z poruchy imunity. To je zřejmě jeden z důvodů, proč senioři jsou více ohroženi koronaviry. Lidé zvyklí na vyšší hladinu volných radikálů jako jsou kuřáci nebo sportovci s vysokou svalovou zátěží mohou mít lehčí průběh onemocnění. Oxidační stres způsobený COVIDem -19 aktivuje antioxidační obranu hostitelských buněk pro jejich záchranu. Ovšem v historii se náš imunitní systém dosud nesetkal s podobnou infekcí.
Antioxidační ochrana se používá často. Např. transplantovaný orgán v reperfuzní fázi je vystaven volným radikálům, proto je třeba ho chránit antioxidanty. V krvi pro transfuzi volné radikály zkracují dobu jejího použití, volné radikály jsou zvýšené u řady kožních onemocnění (lipoperoxidace vlasových kořínků může vést k seborhoické alopecii, šedivění vlasů lze zpomalit antioxidanty), zdá se, že ruptura amniového vaku je způsobena volnými radikály, antioxidanty by mohly oddálit předčasný porod, nádorové buňky přednostně vstřebávají antioxidanty pro svou ochranu před rtg paprsky nebo chemoterapií volnými radikály (cis-platina, adriamycin), naopak špatně absorbují polynenasycené mastné kyseliny, které snadno podléhají lipoperoxidaci, což nádorovou buňku zahubí. Volné radikály ve stomatologii podporují zubní karies a mnoho podobných možností terapie antioxidanty není dosud využíváno.
Nejvíce antioxidantů člověk získává potravou. Člověk za svůj život spotřebuje průměrně asi 70 tun potravin. Stárnutím klesá schopnost tenkého střeva vstřebávat mastné kyseliny, cukry aj. Antioxidanty jsou získávány hlavně z potravy. Bohužel, na potravinách není uvedena jejich antioxidační kapacita, principiálně vyšší kapacita je v rostlinné stravě než v mase, vyšší kapacitu mají barevné produkty (maliny, jahody, borůvky atd.), koření, ale i nápoje (červené víno, zelený čaj aj.). Famaceutický průmysl vyrábí mnoho antioxidantů a léků použitelných u pandemie, z hlediska koronavirové infekce některé uvádím:
Glutathion: je tripeptid, tj. skládá se ze 3 aminokyselin (glutamylcysteinylglycin). Patří mezi nejdůležitější antioxidanty v redukované formě, zvláště v plicích a je součástí řady enzymů. Člověk si ho vyrábí v játrech, u lidí s výbornou fyzickou kondicí a dobrým duševním zdravím je jeho hladina vysoká. Glutathion je klíčová sloučenina při odbourávání volných radikálů. U oxidačního stresu je jeho hladina vyčerpána jako první, rychle u koronavirové infekce klesá i vitamin D3 a hladina draslíku. Účinkem glutathionu dochází k poklesu množení a uvolňování virových částic z chronicky infikovaných buněk. Glutathion blokuje i replikaci viru. V horních cestách dýchacích kuřáků je snížená imunoreaktivita glutamátcystein ligázy, což je limitující enzym v syntéze glutathionu, chránícího plicní buňky před oxidačním poškozením.
Vitamin C: Je často používán u respiračních onemocnění i jako antioxidant. Poměrně vysoká hladina vitaminu C při narození chrání novorozence před poškozením kyslíkem při přechodu z nízké na vysokou tenzi kyslíku. Ovšem za určitých podmínek jeho radikál působí prooxidačně.
Selen: V našich končinách je nedostatek selenu v půdě. Většina volných radikálů v těle vzniká intracelulárně, kde působí antioxidačně hlavně glutathion, který často obsahuje selen a selenoenzym thioredoxin reduktáza. Při nedostatku selenu u pacienta viry snáze podléhají mutacím a relativně neškodný virus se stává vysoce virulentní, dále může dojít k závažnému onemocnění srdce – kardiomyopatii. Z potravy je vstřebáván přednostně.
Flavonoidy a polyfenoly aktivují endogenní obranný systém. Je jich známo více než 5 000. Flavonoidy a polyfenoly jsou považovány za silně antioxidační látky.
Vitamin E (tokoferol) : je rozpustný v tucích. Vitamin E účinkuje v buněčných membránách, které chrání před propagací volně radikálových reakcí. Αlfa- tokoferol je živočišného původu a u kardiovaskulárních onemocnění se neosvědčil na rozdíl od ɣ-tokoferolu, který je původu rostlinného. Ke zpětné redukci vitaminu E je třeba redukovaný glutathion nebo vitamin C.
Vitamin A: Jeho hlavním zdrojem je β-karotén. Nižší koncentrace mají kuřáci, protože se tento antioxidant spotřebovává na odstraňování volných radikálů. Beta-karoten působí jako antioxidant nejlépe při nízkém tlaku kyslíku. Naopak při vysokém parciálním tlaku kyslíku působí β-karoten prooxidačně. Suplementace β-karotenem v dávkách více než 15 mg/den snižuje počet i závažnost respiračních infekcí.
Vitaminy D: Jsou rozpustné v tucích. Organismus je schopen je syntetizovat v kůži vlivem UV záření, ale už od 50. roku věku klesá schopnost získat vitamin D ze slunečního svitu. Jeho nízká hladina je např. u lidí s celotělovým tetováním.
Ginkgo biloba: Extrakt z listů jinanu dvoulaločného, odstraňuje superoxid a volný hydroxylový radikál.
Kyselina nikotinová: (nikoliv nikotinamid) je prekursorem antioxidačních NAD(P)H (redukovaný nikotinamidadenin dinukleotid(fosfát).
Melatonin: Je rozpustný ve vodě i v tucích, jeho produkce epifýzou probíhá v noci. Melatonin je významným antioxidantem chrání před ionizujícím zářením, používá se k terapii nespavosti, snižuje i tělesnou teplotu. Děti jsou odolnější vůči COVID-19, zřejmě protože mají vysokou hladinu melatoninu.
Ubichinol (koenzym Q10): U starých lidí je biosyntéza zpomalená, játra ho produkují méně, v 80 letech pokles v srdci je až o více než 50%, v plicích o 48% při sledování lidí starších 90 let byli výrazně mentálně schopnější ti, kteří měli v krvi vyšší hladinu koenzymu Q10, který chrání mozkové buňky. Koenzym Q10 inhibuje lipoperoxidaci mitochondrií.
Ergothionein je přirozeně se vyskytující aminokyselina a je to thiomočovinový derivát histidinu, který obsahuje atom síry na imidazolovém kruhu. Má schopnost modulovat zánět, působit jako scavenger volných radikálů, chránit před akutním respiračním distres syndromem, zabránit endotelové dysfunkci, chránit před postischemickému reperfuznímu poškození, bránit plicní a jaterní fibróze a zmírnit poškození plic, ledvin, gastrointestinálního traktu, varlat aj.
Pycnogenol: Je to extrakt z kůry borovic z jižní Francie. Je jako antioxidant 50x účinnější než vitamin E, zvyšuje aktivitu glutathionu (GSH).
Metylsulfonylmetan (MSM): působí aktivaci antioxidačních enzymů a protizánětlivě.
Antitrombotika (warfarin, Pradaxa apod.) : brání vzniku trombóz, které u infekce často vznikají.
Zinek: Je důležitým antioxidantem zvyšuje buněčnou imunitu, je součástí asi 200 enzymů, je součástí CuZn-SOD (superoxiddismutázy), která odstraňuje superoxid. SOD je enzym, který chrání živočichy před virovou infekcí. Nedostatek působí poruchu tvorby spermií, poškozuje normální buněčnou imunitu, je u demence a obezity.
Kyselina močová: váže Fe a tím blokuje vznik volného hydroxylového radikálu Fentonovou reakcí, tedy působí antioxidačně. Bylo by zajímavé zjistit zda hyperurikemie a dna poněkud nechrání před infekcí.
Ze znalostí o koronaviru vyplývají i určité možnosti terapie:
Ta by se měla ubírat následujícími stupni:
1) Bránit množení virů (snad by mohly pomoci flavonoidy taxifolin, quercetin, nebo glutathion, což jsou antioxidanty, ) aj.
2) Bránit mutacím (snad antioxidanty, protože volné radikály umí mutovat nukleové kyseliny a koronarovir je monovláknová RNA). Tím by se mohlo zabránit vzniku mutované formy viru, na kterou ještě člověk nemá protilátky = zábrana druhé vlny infekce).
3) Zabít viry (pokud ještě zůstaly virulentní v těle a tak se bránit proti latentní infekci a opakování onemocnění, (UVB paprsky, kombinace antioxidantů, očkování, jiné?).
Závěr:
Obrovská množství infikovaných pacientů, desetitisíce mrtvých na koronavirovou infekci poukazují na to, že pouze epidemiologická opatření, včetně různých zákazů a roušek a při nekázni některých občanů nemůže úplně zastavit vlny nákaz a je tedy potřeba hledat i jiné metody, jak infekci zpomalit, případně zastavit. O to jsem se pokusil v tomto článku.
Použitá literatura (nekompletní):
Akaike T., M. Suga, H. Maeda: Free radicals in viral pathogenesis: molecular mechanisms involving superoxide and NO. Proc. Soc. Exp. Biol. Med., 217 (1) (1998), pp. 64-73
Akaike T.: Role of free radicals in viral pathogenesis and mutation. Rev Med Virol. Mar-Apr 2001;11(2):87-101.
Akerström S, Mousavi-Jazi M, Klingström J, Leijon M, Lundkvist A, Mirazimi A. : Nitric oxide inhibits the replication cycle of severe acute respiratory syndrome coronavirus. J Virol. 2005 Feb;79(3):1966-9.
Andreou A., Trantza S. , Filippou D. , Sipsas N. , Tsiodras S. : COVID-19: The Potential Role of Copper and N-acetylcysteine (NAC) in a Combination of Candidate Antiviral Treatments Against SARS-CoV-2. In Vivo. 2020 Jun;34(3 Suppl):1567-1588.
Borek C.:Antioxidant Health effects of aged garlic extract. J.Nutr. 2001, 131:1010S-5S.
Cheah IK.,Halliwell B.:Could Ergothioneine Aid in the Treatment of Coronavirus Patients? Antioxidants 2020, 9(7), 595;
Choongho Lee : Therapeutic Modulation of Virus-Induced Oxidative Stress via the Nrf2-Dependent Antioxidative Pathway . Oxid Med Cell Longev , 2018, 6208067 2018 Oct 31 eCollection 2018.
Fang YZ, Yang S, Wu G.: Free radicals, antioxidants, and nutrition. Nutrition. 2002 Oct;18(10):872-9.
Foyer,G Noctor: Redox homeostasis and antioxidant signaling: a metabolic interface between stress perception and physiological responses.The Plant Cell, 2005, 17:1866-75.
Holeček V.: Pyridinové koenzymy a jejich analoga. Kandidátská práce, Karlova Universita, Praha, 1965.
Holeček V., Kulich Vl., Čepelák V.: Factors influencing the amount of the synthesis of nicotinamidenucleotide in human erythrocytes. Folia Haematol. 78, 1962, 426-429, Berlin.
Holeček V., Mašek V., Hecová H., Zicha A., Netolický J.: Volné radikály a antioxidanty ve stomatologii. Čes. Stomatol. 2008, 108(1), 20-23.
Holeček V.: Oxidační stres u nádorových onemocnění. Klin. Biochem. Metab. 18(39), 2010, No 4,p.225-230.
Holeček C., Rokyta R.:Coronavirus Infection, oxidative stress in ENT. Otolaryngol.Rhinol.2020,4,021-022.
Holeček V.: Čich a chuť v době epidemie koronaviru. Revue české lékařské akademie 2020, 16, 10-11.
Jun Wu: Tackle the free radicals damage in COVID-19.Nitric Oxide. 2020,102(1):39-41.
Lee RJ, Cohen NA:Taste receptors in innate immunity. Cell.Mol.Life Sci 2015;72(2):217-36.
Miller J., Coleen G. Le Prell, L.Rybak et al. (V.Holeček, R.Rokyta, J.Slípka: Free Radicals in ENT Pathology, 2015, chapter 24, pp 479-492 ) ISSN 2197-7224, ISSN 2197-7232 (electronic), ISBN 978-3-319-13472-7, DOI 10.1007/978-3-319-13473-4. (e book). Human Press is a brand of Springer. Springer International Publishing AG Schwitzerland (www.springer.com)
Mironova G.D., Belosludtseva N.V.,Ananyan M.A.: Prospects for the use of regulators of oxidative stress in the comprehensive treatment of the novel Coronavirus Disease 2019 (COVID-19) and its complications. Eur Rev Med Pharmacol Sci 2020; 24 (16): 8585-8591.
Ntyonga-Pono MP.: COVID-19 infection and oxidative stress: an under-explored approach for prevention and treatment? Pan Afr Med J. 2020; 35(Suppl 2): 12.
Racek, J., Herynková, R., Holeček, V., Jeřábek, Z., Sláma, V.: The influence of antioxidants on the quality of stored blood of blood donors. Vox Sanquinis, 72, 1997, č. 1, s. 16 – 19.
Reimund E: The free radical flux theory of sleep. Med Hypotheses. 1994 Oct;43(4):231-3.
Resl V., Racek J., Holeček V., Fikrle T., Cetkovská P.: Volné kyslíkové radikály v kožním lékařství. Čes.-slov. Derm. 76 (2), 2001, 83-89.
Rokyta R., Holeček V.: Volně radikálová teorie patofyziologie gastrointestinálních malignity. Revue české lékařské akademie 2020, 16,18-20.
Sahin M.: :The use of antioxidants against high ferritin-induced oxidation in COVID-19 patients: a biochemical approach. Internal and Emergency Medicine volume 15, pages1613–1615(2020).