Kratom (Mitragyna speciosa) je tropický strom z jihovýchodní Asie, jehož listy se tradičně užívají pro své psychoaktivní a léčebné účinky. Domorodí obyvatelé po staletí žvýkali čerstvé listy nebo z nich vařili čaj k potlačení únavy a zvýšení výkonnosti při tvrdé práci[1]. Lidová medicína připisovala kratomu široké spektrum využití – od tlumení bolestí, horečky či průjmu až po zvládání úzkostí a zmírnění odvykacích příznaků u závislosti na opioidech[2]. Hlavní aktivní látky kratomu, alkaloidy mitragynin a 7-hydroxymitragynin, jsou zodpovědné za většinu jeho účinků[3]. V posledních letech získává kratom pozornost i na Západě; odhadem 10–16 milionů dospělých v USA jej pravidelně užívá, přestože žádný produkt z kratomu zatím nebyl schválen jako léčivo[4]. Tato rešerše se zaměřuje na možné pozitivní účinky perorálního podávání kratomu u dospělých – zejména na úlevu od bolesti, zmírnění úzkosti a stabilizaci psychiky (např. u poruch nálady, stresových reakcí či PTSD). Soustředíme se výhradně na perorální formy užití (prášek z listů, tobolky, nálevy či čaj z kratomu).
Způsoby perorálního užití a dávkování kratomu
Tradičně se kratomové listy užívají perorálně – buď přímo žvýkáním čerstvých (případně sušených) listů, nebo ve formě nápoje (čaje) připraveného varem listů ve vodě[5][6]. V současnosti jsou běžně dostupné i práškové produkty ze sušených drcených listů (často balené do tobolek) a také koncentrované extrakty či pryskyřice[5]. Účinky kratomu závisí na dávce. Při malých perorálních dávkách (řádově několik gramů sušených listů) nastupují účinky do ~10 minut a trvají 1 až 1,5 hodiny[7]. Tyto nižší dávky vyvolávají spíše stimulační efekt – uživatelé popisují zvýšenou bdělost, energii, pracovní výdrž, sociabilitu a mírné euforické zlepšení nálady[7]. Naopak vyšší dávky (~10–25 g sušených listů, podávané najednou či v krátké době) mívají sedativně-narkotické působení podobné opioidům[8]. Po požití větší dávky se může zpočátku objevit potivost, závratě, nevolnost či dysforie, ale tyto počáteční nepříjemné pocity obvykle brzy vystřídá stav uklidnění, tlumení bolesti, euforie až snového polospánku, který může trvat až ~6 hodin[8]. U pravidelných uživatelů kratomu bývají pozorovány některé chronické efekty – např. snížená tělesná hmotnost, zácpa či tmavé zbarvení kůže na lících – pravděpodobně v důsledku dlouhodobého vysokého příjmu[9].
Typická dávka kratomu v západních zemích se pohybuje přibližně mezi 2–8 gramy práškových listů na jedno užití, přičemž běžný uživatel užije 1–3 takové dávky denně. Obsah aktivních alkaloidů v rostlinném materiálu se může lišit dle původu a zpracování. Mitragynin tvoří zhruba 0,5–1,5 % hmotnosti sušených listů (v některých thajských odrůdách až 66 % z celkového alkaloidového profilu), zatímco 7-hydroxymitragynin je přítomen jen ve stopovém množství (max. ~2 % z celkových alkaloidů)[10]. Analýzy vzorků ukazují, že sušené listy či prášek kratomu obvykle obsahují ~12–21 mg mitragyninu na 1 gram materiálu a pouze asi 0,1–0,4 mg 7-hydroxymitragyninu na 1 gram[11]. (Pro představu: tradiční nálev z čerstvých listů – ~250 ml tzv. ketum čaje – obsahuje kolem 23–25 mg mitragyninu v jedné sklence[12].) Z těchto hodnot vyplývá, že jednorázová dávka 5 g práškového kratomu může dodat řádově 50–100 mg mitragyninu (a ~1–2 mg 7-hydroxymitragyninu). Nižší dávky tak působí převážně stimulačně, zatímco vyšší dávky nasytí opioidní receptory do té míry, že převládnou tlumivé a analgetické účinky (viz výše). V kontextu této práce je důležité, že veškeré zmíněné účinky se týkají perorálního podání kratomu (pití čaje, polknutí prášku či tobolky); jiné způsoby užití nejsou obvyklé a nejsou zde zvažovány.
Alkaloidy kratomu a mechanismus účinku
Z chemického hlediska patří hlavní aktivní látky kratomu mezi indolové alkaloidy. Mitragynin je obsažen v listu nejhojněji a právě jemu se připisuje většina účinků kratomu. Jeho strukturálním derivátem je 7-hydroxymitragynin – minoritní alkaloid vznikající též částečně z mitragyninu biotransformací. Z farmakodynamického hlediska oba tyto alkaloidy působí jako selektivní agonisté μ-opioidních receptorů (MOR), tedy stejného receptorového systému, na který účinkují klasické opiáty/opioidy[13]. Mitragynin a 7-hydroxymitragynin se vážou na μ-receptory a jejich efekt lze zablokovat podáním opioidního antagonisty naloxonu[13]. Tato opioidní aktivita vysvětluje významnou část analgetických a sedativních účinků kratomu. Zajímavé však je, že farmakologický profil kratomových alkaloidů není totožný s typickými opioidy – mitragynin například působí také na jiné receptory (např. 5-HT2A serotonergní a α2-adrenergní receptory) a ovlivňuje neuronální kalciové kanály[13]. Tyto mechanizmy mohou přispívat ke stimulujícím účinkům v nízkých dávkách a celkově odlišné subjektivní zkušenosti oproti čistým opioidům. Mitragynin je v odborné literatuře označován spíše za atypický opioid – má relativně slabý euforický a tlumivý účinek v dávkách, které lidé běžně konzumují, a vykazuje tzv. stropový efekt (při dalším zvyšování dávky se účinek již výrazně nezesiluje)[14]. Tím se liší od silných opioidů, u nichž další zvýšení dávky vede lineárně k větší depresi dechového centra a euforii (což souvisí s rizikem předávkování). Kratom je tak někdy označován za parciální agonistu opioidních receptorů, i když detailní mechanizmus jeho atypické signalizace je předmětem výzkumu.
Z hlediska analgetického potenciálu byly provedeny preklinické studie na zvířatech. Mitragynin vykázal u myší srovnatelné proti bolestivé účinky jako kodein, přičemž 7-hydroxymitragynin se projevil jako několikanásobně silnější analgetikum než morfin (při orálním podání myším)[15]. Tyto výsledky dokládají, že 7-hydroxymitragynin, i přes svou nízkou koncentraci v listu, významně přispívá k analgezii kratomu (má vysokou afinitu k μ-receptorům). Mitragynin sám o sobě má o něco nižší vnitřní účinnost na μ-receptorech – působí spíše jako částečný agonista, což může vysvětlovat výše zmíněný limitovaný euforický efekt a nižší dechovou depresi oproti klasickým opioidům[14]. Je však třeba zmínit, že při chemické přeměně mitragyninu na 7-hydroxymitragynin (in vivo může k malé míře konverze docházet) vzniká látka s daleko silnějším opioidergním účinkem. Celkový účinek kratomu je tedy dán synergií více alkaloidů (v listu jich bylo identifikováno přes 40), z nichž některé (speciogynin, paynanthein, speciociliatin aj.) mohou také přispívat k analgezii skrze adrenergní a další mechanizmy[16]. Farmakokineticky se mitragynin po perorálním podání vstřebává a podléhá metabolizaci (glukuronidace, O-demetylace aj.), přičemž jeho biologický poločas u člověka je uváděn v rozmezí 7–9 hodin; 7-hydroxymitragynin má poločas kratší (odhad kolem 2–3 hodin) a může se v těle zčásti tvořit jako aktivní metabolit mitragyninu.
Analgetické účinky kratomu (zmírnění bolesti)
Jedním z nejčastějších důvodů užívání kratomu je samoléčba bolesti. Tradiční asijská medicína používala kratom k tlumení akutní bolesti (např. při poraněních, bolestech zubů či po porodu) i jako prostředek při chronických bolestivých stavech[2]. Moderní průzkumy mezi uživateli na Západě tento trend potvrzují – například v rozsáhlém americkém průzkumu (N=2798) plných 91 % respondentů uvedlo, že kratom užívají ke zmírnění bolesti, nejčastěji bolesti zad, kloubů nebo jiné chronické bolesti pohybového aparátu[17]. Podobně v jiné studii (N=395) téměř polovina (49 %) pravidelných uživatelů kratomu splňovala kritéria chronické bolesti a úleva od bolesti byla vůbec nejčastěji uváděným primárním motivem každodenního užívání kratomu[18]. Mnoho těchto lidí zároveň uvedlo, že konvenční léčba jejich bolesti byla nedostatečná – plných ~69 % účastníků mělo obtíže získat odpovídající úlevu pomocí předepsaných léků, což je vedlo k hledání alternativy v kratomu[19]. Drtivá většina respondentů v průzkumech hodnotí analgetický účinek kratomu pozitivně – označují kratom za účinný prostředek při zvládání bolesti – a zároveň nehlásí vážnější nežádoucí účinky či obavy z eskalace dávky[18]. Například ve zmiňované studii pouze malý zlomek uživatelů vyjádřil obavy z potenciálního nadužívání kratomu nebo ze silných vedlejších účinků[18].
Klinických studií zkoumajících analgetické působení kratomu u lidí je zatím velmi málo, přesto jsou první důkazy slibné. V roce 2020 byla publikována randomizovaná placebem kontrolovaná studie s 26 dospělými muži v Malajsii, která objektivně měřila vliv perorálního kratomu na toleranci bolesti pomocí cold pressor testu (ponoření ruky do ledové vody). Po jednorázovém vypití kratomového nápoje (tradiční odvar z listů) došlo u probandů k významnému prodloužení doby do výskytu bolesti a k odtažení ruky z ledové lázně – průměrná doba se zvýšila z 11,2 sekund (před podáním) na 24,9 sekund jednu hodinu po podání kratomu[20]. Tento efekt byl statisticky signifikantní (p=0,02), zatímco ve skupině s placebem k žádnému zlepšení tolerance bolesti nedošlo (naopak došlo k nevýznamnému poklesu z 15,0 s na 12,0 s)[20]. Analgetický účinek kratomu se začal projevovat během ~1 hodiny po požití a u části subjektů přetrval i při dalším měření po 2 hodinách[20]. Zajímavé je, že u pravidelných uživatelů kratomu v této studii nebyly po jednorázovém vysazení (na 10–20 hodin) pozorovány žádné výrazné abstinenční příznaky či diskomfort[21]. Autoři uzavírají, že kratomový odvar prokázal významný analgetický efekt, a vyzývají k dalšímu podrobnějšímu zkoumání jeho potenciálu při léčbě bolesti a k mapování bezpečnostního profilu[22].
Poznatky z laboratorních studií podporují i subjektivní zkušenosti pacientů. V experimentech, kde si sami uživatelé vedli deníky a hodnotili intenzitu bolesti během dne (metodou ekologické momentální analýzy, EMA), se ukázalo, že aktuální bolest byla výrazně menší v době krátce po užití kratomu než v obdobích, kdy si kratom nevzali[23]. U jedinců s chronickou bolestí byla tato vazba obzvláště silná – při pravidelném dávkování kratomu pociťovali větší úlevu[23]. Zajímavé také je, že intenzita běžné denní bolesti nekorelovala s frekvencí dávek kratomu; uživatelé si tedy nebrali více dávek v dny s horší bolestí, což by mohlo naznačovat, že kratom působí spíše jako preventivní dlouhodobá strategie zvládání bolesti než jen jako akutní analgetikum podle potřeby[24]. Celkově dostupné důkazy – byť zatím převážně observační – ukazují, že perorální kratom může dospělým uživatelům přinášet významnou úlevu od chronické i akutní bolesti. Někteří pacienti jej dokonce využívají jako alternativu opioidů nebo ke snížení spotřeby opioidních analgetik. Například 41 % respondentů v americkém průzkumu uvedlo, že kratom užili ke zvládnutí opioidové abstinence, přičemž více než třetina z nich následně vydržela přes rok abstinovat od klasických opioidů či heroinu[17]. Tato data poukazují na možný benefit kratomu nejen pro přímé tlumení bolesti, ale i jako pomocného prostředku při odvykání opioidů – fakt, který motivoval některé orgány (např. v Thajsku) k úvahám o kontrolovaném využití kratomu v rámci substituční terapie.
Účinky na úzkost, náladu a psychickou stabilitu
Kromě tlumení bolesti uživatelé často zmiňují pozitivní vliv kratomu na psychiku. V jihovýchodní Asii bylo tradičním cílem žvýkání listů nejen dodat energii tělu, ale i navodit lehkou euforii a dobrou náladu, což usnadňovalo společenský kontakt po práci[25]. Současné výzkumy a kazuistiky naznačují, že kratom může u některých jedinců zmírňovat úzkost a stabilizovat náladu. Výše zmíněný americký průzkum zjistil, že asi 67 % uživatelů bere kratom kvůli úzkosti a 65 % kvůli depresivním příznakům, často souběžně s užíváním pro bolest[17]. To ukazuje, že úzkostné poruchy a poruchy nálady patří (hned po bolesti) k hlavním indikacím, pro které lidé kratom samostatně vyhledávají. Také systematický přehled studií o vztahu kratomu a duševního zdraví (Swogger a Walsh, 2018) dospěl k závěru, že kratom u značného počtu uživatelů zlepšuje náladu a ulevuje od úzkosti[26]. Autoři uvádějí, že mnoho lidí popisuje anxiolytické a antidepresivní působení kratomu, díky němuž zvládají např. sociální úzkost nebo dopady stresu každodenního života[26].
Konkrétní klinické studie ověřující anxiolytický účinek kratomu zatím chybí, avšak nepřímé důkazy jsou dostupné v podobě případových zpráv a uživatelských průzkumů. Kazuistika publikovaná Müllerem et al. (2021) popisuje 63letého pacienta s dlouhodobou těžkou depresí a generalizovanou úzkostnou poruchou, který se po neúspěších s konvenční léčbou rozhodl sám léčit kratomem[27][28]. Tento pacient užíval perorálně kratomový prášek třikrát až čtyřikrát denně po dobu sedmi let v stabilní dávce. Výsledek byl pozoruhodný – kratom mu po většinu té doby efektivně zvládal depresivní náladu i úzkostné napětí, aniž by musel dávky zvyšovat[29][30]. Zároveň u něj nedošlo k žádným vážnějším neuropsychickým vedlejším účinkům a nepropukla závislost typická pro tvrdé drogy[14]. Pacient se díky kratomu vrátil do náročné práce (pečovatel na směny) a dokonce zaznamenal vedlejší zlepšení zdravotního stavu – výrazně mu ustoupily symptomy Menierovy choroby (tinnitus a náhlé ztráty sluchu), které ho do té doby trápily[29]. Tento případ tak ilustruje potenciál kratomu jako podpůrné samoléčby u poruch nálady a úzkosti. Je však nutné zmínit, že v období extrémní zátěže (v pacientově případě šlo o stres v práci během pandemie COVID-19) již kratom nedokázal nově vzniklé příznaky hyperarousal a deprese kompenzovat a pacient nakonec vyhledal standardní léčbu (benzodiazepiny, antidepresiva a terapie)[31]. Autoři kazuistiky uzavírají, že kratom jako prostředek k instrumentalizaci (cílenému zvládání) deprese a úzkosti může po určitou dobu dobře fungovat bez gradace dávek či výrazné tolerance, ale jeho účinnost může selhávat při náhlém zhoršení stresové zátěže a nelze jej pokládat za plnohodnotnou náhradu odborné léčby[30].
Zajímavé poznatky přináší i antropologické a sociální studie z oblastí tradičního užívání kratomu (např. Malajsie, Thajsko). Ty popisují fenomén tzv. instrumentalizačního užívání – lidé užívají kratom cíleně pro zlepšení funkování v životě, nikoliv primárně pro zábavu. Mezi nejčastější cíle patří zvládání stresu, zlepšení pracovního výkonu a nálady či snazší socializace[32]. V kontextu posttraumatické stresové poruchy (PTSD) sice nebyly provedeny kontrolované studie, avšak neoficiální zprávy (např. u válečných veteránů) naznačují, že někteří jedinci s PTSD sahají po kratomu ke zmírnění úzkosti, nespavosti nebo reaktivní podrážděnosti. Tyto důkazy jsou však zatím ryze anekdotické. Celkově lze shrnout, že kratom má mírné euforizující a anxiolytické účinky, které mohou stabilizovat psychiku dospělých jedinců trpících úzkostmi či mírnou depresí. Někteří vědci dokonce spekulují o terapeutickém potenciálu čistých kratomových alkaloidů – navrhují zkoumat jejich využití jako antidepresiv či anxiolytik v klinických podmínkách[33]. Doposud však žádný takový lék neexistuje a veškeré pozitivní účinky na psychiku jsou čerpány pouze z nehomogenních dat (zkušenosti uživatelů, průřezové průzkumy, případové studie). Tyto předběžné poznatky jsou slibné: jedna odborná zpráva dokonce uvádí, že kratom by mohl představovat relativně bezpečnou bylinnou alternativu s antidepresivními a anxiolytickými účinky, přičemž jeho potenciál zneužití a škodlivost je pravděpodobně nižší než u klasických opioidů nebo benzodiazepinů[34]. Je však zapotřebí dalšího výzkumu, než bude možné taková tvrzení potvrdit na úrovni medicíny založené na důkazech.
Nežádoucí účinky a rizika perorálního kratomu
Přestože se kratom jeví jako slibný v řadě ohledů, není zcela prost nežádoucích účinků. Stejně jako u jiných psychoaktivních substancí závisí i profil vedlejších účinků na dávce a délce užívání. Krátkodobé nežádoucí účinky perorálního kratomu bývají obvykle mírné až středně silné a často připomínají účinky kofeinu či opioidů. Mezi časté obtíže patří gastrointestinální symptomy – např. nauzea (pocit na zvracení) a zácpa. Uživatelé také někdy pozorují závratě, bolesti hlavy, nadměrné pocení, sucho v ústech či svědění kůže. Při vyšších dávkách se dostavuje sedace a únava, někdy lehká zmatenost. V online průzkumu mezi téměř 2800 uživateli kratomu asi 1/3 respondentů hlásila nějaké mírné nežádoucí účinky – nejčastěji zácpu, žaludeční nevolnost nebo letargii – které však obvykle vymizely během jednoho dne a nevyžadovaly lékařské ošetření[35]. Závažné akutní reakce na samotný kratom jsou vzácné. Pouze 1,9 % dotázaných v uvedeném průzkumu uvedlo, že zažilo tak silné vedlejší účinky, že museli vyhledat lékařskou pomoc (mezi těmito vážnějšími příhodami dominovaly abstinenční příznaky jako úzkost, podrážděnost, deprese a nespavost v situacích, kdy účinek kratomu odezněl)[35]. Méně než 10 % uživatelů spontánně zmínilo jakékoli výraznější příznaky kratomové abstinence[35].
Kratom tedy dle dostupných dat vykazuje relativně příznivý bezpečnostní profil při přiměřeném perorálním dávkování, zejména ve srovnání s klasickými opioidy. Například riziko smrtelného předávkování je u kratomu velmi nízké – za srovnatelné období bylo celosvětově zaznamenáno méně než 100 úmrtí, jež byla s kratomem spojena (a většina těchto případů stejně zahrnovala současné užití dalších látek či vážné předchorobí), zatímco např. v USA zemře ročně na předávkování opioidy desítky tisíc lidí[36]. To ovšem neznamená, že kratom nemá žádná rizika. Chronické a nadměrné užívání kratomu může vést ke vzniku závislosti a abstinenčního syndromu při vysazení – i když zpravidla mírnějšího než u tvrdých opioidů. Při pravidelném denním užívání kratomu po mnoho měsíců si tělo může na přísun alkaloidů zvyknout a rozvine se tolerance (uživatel musí postupně zvyšovat dávky k dosažení stejného účinku). Při náhlém vysazení se pak mohou objevit abstinenční příznaky připomínající odvykání od opioidů, ačkoli obvykle v slabší formě. Patří mezi ně psychické symptomy jako úzkost, neklid, podrážděnost, nespavost či depresivní nálada, a tělesné symptomy jako svalové bolesti, třes, pocení, slzení, rýma, průjem, zvýšený krevní tlak a srdeční frekvence, zívání a celková slabost[37][38]. Tyto obtíže typicky dosahují vrcholu během pár dnů a obvykle odezní do 5–7 dnů[39]. V závažnějších případech jsou popisovány i přechodné halucinace či dezorientace při odvykání[39], ale ty jsou vzácné. Ke zvládnutí kratomové abstinence (pokud je nutná lékařská pomoc) se někdy využívají stejné podpůrné léky jako u mírné opioidové abstinence – např. kombinace slabého opioidu (dihydrokodein) s adrenergním agonistou (lofexidin), nesteroidní analgetika na bolesti a případně krátkodobě anxiolytika nebo antidepresiva[40].
Jak již bylo zmíněno, drtivá většina závažných zdravotních komplikací spojených s kratomem nastává u polyvalentního užití (kombinace s jinými látkami) nebo při požití podezřelých „posílených“ produktů. V literatuře jsou zdokumentovány případy, kdy užití kratomového čaje spolu s jinými drogami (např. s opioidním analgetikem tramadol či sedativem carisoprodol) vyústilo ve vážné nežádoucí interakce[41]. V USA byl popsán i smrtelný případ, kdy byl „koktejl“ prodávaný jako byliny kratomu ve skutečnosti směsí kratomu s fentanylem, difenhydraminem, kofeinem a morfinem[41]. Samotný čistý kratom takové extrémní riziko zřejmě nenese – např. FDA ve svém přehledu konstatuje, že většina hlášených úmrtí „spojených s kratomem“ zahrnovala i další látky či zdravotní komplikace[36][42]. Přesto úřady varují před kombinováním kratomu s jinými drogami nebo léky (z důvodu nevyzpytatelných interakcí)[43]. Další ojedinělé riziko představuje možná hepatotoxicita – byly zaznamenány vzácné případy akutního poškození jater u lidí, kteří užívali vysoké dávky kratomu, ale i zde není jasné, zda nehrály roli jiné kofaktory (alkohol, léky, genetická dispozice). Podle zpráv FDA může kratom ve vzácných případech vyvolat poškození jater (intrahepatální cholestázu) či záchvaty křečí, avšak opět obvykle při kombinaci s jinými substancemi nebo u jedinců s predispozicí[42].
Z pohledu duševního zdraví je kratom považován za poměrně benigní – jak už bylo uvedeno, při dlouhodobém užívání nebyly pozorovány zásadní neurotoxické či psychotické efekty[14]. U citlivých jedinců nebo při velmi vysokých dávkách se nicméně mohou objevit přechodné stavy zmatenosti, úzkosti či podrážděnosti. V ojedinělých případech bylo nahlášeno vyvolání psychózy (halucinace, paranoia) u lidí, kteří kratom užívali extrémně (často v kombinaci s jinými drogami) – tyto případy jsou však velmi vzácné a těžko jednoznačně připsatelné kratomu. Naopak, mnoho uživatelů popisuje, že kratom jim naopak pomáhá duševně se stabilizovat a cítit se „normálně“, spíše než by navozoval intoxikaci či psychické rozrušení[26].
Regulační a zdravotnické autority po celém světě bedlivě sledují nárůst popularity kratomu a vyhodnocují jeho rizika. V některých zemích je kratom nebo jeho alkaloidy zařazen mezi kontrolované látky (např. v Austrálii, Thajsku, Malajsii, několika státech EU), jinde (včetně ČR) zatím specifické zákonné omezení nemá. V roce 2021 se Světová zdravotnická organizace (WHO) poprvé zabývala kratomem v rámci svého Výboru pro drogovou závislost. Po přezkoumání důkazů WHO konstatovala, že nemá dostatek podkladů o škodlivosti kratomu, které by odůvodnily jeho zařazení mezi mezinárodně kontrolované návykové látky[44]. Výbor WHO rozhodl kratom prozatím nesepisovat do seznamů zakázaných drog, pouze jej ponechal na seznamu látek, které budou dále sledovány pro možné riziko zneužívání[44]. Toto stanovisko signalizuje, že na globální úrovni zatím nepanuje shoda, zda kratom představuje zásadní veřejnozdravotní hrozbu. Řada odborníků apeluje spíše na přístup „harm reduction“ (snižování rizik) než na plošný zákaz – argumentují, že kratom má relativně nízký potenciál škod v porovnání s jinými návykovými látkami a mohl by naopak posloužit jako bezpečnější náhražka některých nebezpečnějších drog (např. opioidů)[34]. V USA například skupina vědců z Johns Hopkins University doporučila namísto zákazu spíše zavedení regulace a standardů pro trh s kratomem (kontrola čistoty, přesné dávkování), aby se minimalizovala rizika kontaminace a předávkování[45][46].
Závěr
Perorální podávání kratomu dospělým jedincům prokazatelně vykazuje řadu pozitivních účinků, zejména v oblasti úlevy od bolesti, zmírnění úzkosti a zlepšení nálady. Dostupné údaje naznačují, že kratom může pomoci zvládat chronickou bolest u pacientů, jimž konvenční léčba dostatečně neulevuje[19][18], a může sloužit i jako podpůrný prostředek při akutní bolesti (byť v této indikaci není dosud klinicky standardizován). U značného počtu uživatelů kratom působí anxiolyticky a antidepresivně, což zvyšuje jejich celkovou psychickou pohodu a funkčnost v každodenním životě[26]. Tyto přínosy jsou však zatím doloženy převážně uživatelskými zkušenostmi, průřezovými studiemi a omezenými experimenty. Na poli seriózního klinického výzkumu kratom teprve začíná pronikat – existuje jen několik málo studií (např. zmíněná malá RCT pro bolest), a žádné rozsáhlé kontrolované studie či metaanalýzy zatím komplexně nezhodnotily terapeutický potenciál kratomu. Současné důkazy jsou tedy slibné, ale zdaleka ne dostatečné k tomu, aby byla účinnost a bezpečnost kratomu potvrzena dle přísných medicínských standardů.
Kratom jakožto rostlinný materiál navíc vykazuje variabilní obsah účinných látek a na trhu s doplňky stravy podléhá minimální regulaci, což ztěžuje standardizaci dávkování. Pokud by měl být v budoucnu využit terapeuticky, bude nutné izolovat či syntetizovat jeho aktivní alkaloidy v čisté formě a provést důkladné klinické zkoušky. Výzkumníci upozorňují na palčivou potřebu dalších studií – je nutné systematicky zkoumat dlouhodobé účinky kratomu, jeho efektivitu při různých indikacích (bolest, úzkost, závislosti) a detailně zmapovat případná zdravotní rizika[47]. Jen tak bude možné zodpovědně posoudit, zda kratom může najít uplatnění jako bezpečný a účinný terapeutický prostředek, či zda jeho rizika převyšují přínosy. Zatímco první data naznačují, že míra zneužití a škodlivosti kratomu je relativně nízká a že by mohl sloužit jako harm-reduction alternativa k nebezpečnějším opioidům[34], odborná obec volá po rigorózním klinickém výzkumu namísto unáhlených závěrů[43]. V dohledné době bychom se tak měli dočkat podrobnějších poznatků – ať už v podobě kontrolovaných studií na pacientech s chronickou bolestí či úzkostmi, nebo případných meta-analýz, které vyhodnotí kumulativní zkušenosti s kratomem. Do té doby je třeba k užívání kratomu přistupovat s opatrností, avšak bez předsudků. Dosavadní evidence dává naději, že při správném použití by kratom mohl představovat přínosný doplněk v boji proti bolesti, úzkosti a dalším obtížím, zejména pro ty, kterým standardní léčba nedokáže adekvátně pomoci[19]. Jak trefně uvádí jedna odborná publikace: kratom by neměl být předčasně démonizován, ale spíše pečlivě zkoumán, aby se plně odhalil jeho terapeutický potenciál vs. rizika a aby se veřejnost i zdravotníci mohli informovaně rozhodovat na základě pevných vědeckých důkazů[48].
Literatura: Zdroje označené v textu číslem【x】 odpovídají uvedeným referencím.
[1] [2] [3] [44] Beneficial and adverse health effects of kratom (Mitragyna speciosa): A critical review of the literature – ScienceDirect
https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0278691524004794
[4] [16] [18] [19] [23] [24] [47] [48] Kratom (Mitragyna speciosa) use for self-management of pain: Insights from cross-sectional and ecological momentary assessment data – ScienceDirect
https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S1526590024007041
[5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [15] [25] [33] [37] [38] [39] [40] [41] Kratom drug profile | www.euda.europa.eu
https://www.euda.europa.eu/publications/drug-profiles/kratom_en
[14] [27] [28] [29] [30] [31] [32] Kratom use for depression/anxiety self-management: challenges during the COVID-19 pandemic – A case report – PMC
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC8180622
[17] [34] [35] [36] [42] [43] [45] [46] Natural Herb Kratom May Have Therapeutic Effects And Relatively Low Potential For Abuse Or Harm, According To A User Survey | Johns Hopkins Medicine
[20] [21] [22] Kratom and Pain Tolerance: A Randomized, Placebo-Controlled, Double-Blind Study – PubMed
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32607084
[26] Kratom use and mental health: A systematic review – PubMed
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/29248691
