Virus za miliony let se vyvíjel a tak ho nelze podceňovat. Nemá zájem zabíjet své hostitele, protože tím ohrožuje i vlastní život. Proto se objevují i méně smrtelné varianty viru, ale infekčnější. Zdá se, že eradikace viru může nastat až tehdy, když zabráníme jeho mutacím nebo až opakovaný vznik protilátek se epigenetickým průběhem dostane do dědičného vybavení DNA člověka a v dalších generacích se budou rodit již odolné děti, podobně jako tom u je v malarických oblastech, kde populace je vybavena hemoglobinem odolným proti malárii.
Dosavadní zkušenosti s pandemií ukazují, že vakinace a epidemiologická opatření k úplnému potlačení infekce nestačí, a proto je nutné nalézt další možnosti terapie. Tu je třeba hledat v ovlivnění metabolismu viru. Nejsnáze ovlivnitelnými metabolickými pochody se jeví dva. Oba mají svůj důvod, proč vznikly.
- SARS-CoV-2 produkuje oxidační stres (porucha rovnováhy mezi volnými radikály a antioxidanty ve prospěch radikálů.
- Virus přesměrovává metabolismus glukózy na biosyntézu lipidů.
Ad 1) Volné radikály oxidují cukry, tuky, bílkoviny a nukleové kyseliny. Oxidací získávají energetické zdroje pro svůj život a navíc oxidace dusíkatých bazí působí mutace viru, čímž se virus brání protilátkám vzniklým po vakcinaci a jako reakci na bílkoviny vlastního viru.
Možná, že k mutacím dochází už i u člověka, který onemocněl. Určitá část viru se mutací vyhne účinku protilátek a může se usídlit někde v těle jako latentní infekce, která čeká na vhodné podmínky k replikaci. To by vysvětlovalo některé následné problémy pacientů již „vyléčených“. Víme, že selen účinkuje proti vzniku mutací, protože má malou molekulu, která se dostane do blízkosti RNA (DNA) a může dusíkaté baze ochránit před oxidací, tím, že je přednostně oxidován sám (Se4+ -2 e- →Se6+). Podobně může fungovat i jodid:
2 I– – 2 e– = I2. (Oxidace je ztráta elektronů.)
Virus SARS-CoV-2 využívá pro vstup do buněk (především plicních) také enzym ACE2. Spike protein se váže na receptor ACE2 a tak se dostává do buňky. Jiným místem vstupu je transmembrání proteáza serin 2 (TMPRSS2). Vstupu do buněk brání vitamin D a foláty. Volné radikály poškozují i buněčné membrány, což rovněž podporuje průnik viru do buněk.
Ad 2) Anaerobní glykolýza probíhá na kyselinu mléčnou, z té vzniká acetyl-KoA , který s kyselinou oxaloctovou tvoří citrát a zapojuje se do cyklu trikarbonových kyselin. Z kyseliny oxaloctové se může rovněž vytvořit acetyl-KoA. Virus však využívá acetyl-KoA tak, že se váže s dalšími acetyl-KoA na acetoacetyl-KoA, mevalonyl-KoA atd. až vznikne řetězec mastných kyselin, cholesterol nebo ubichinol Q10. Přebytečné volné radikály oxidují vzniklé tuky (lipoperoxidace), přičemž vznikají mj. malondialdehyd a 4-hydroxy-2- nonenal. S aldehydy reagují aminoskupiny bílkovin, které tak ztrácí svou funkci. Tedy virus se tak může bránit před protilátkami, možná i proti vakcinaci. Inkubace protilátek s malondialdehydem, která by vedla ke snížení účinnosti protilátek by mohla tuto teorii potvrdit.
Fenofibrát způsobuje snížení lipidů v buňkách a smrt virů do 5 dnů. Zdá se, že pokles celkové antioxidační kapacity (TAC) účinkem volných radikálů umožňuje virům snáze se dostat do organismu (stářím klesá TAC seniorů, oxidační stres následkem viru ještě se tento nedostatek prohlubuje.).
AcetylKoA je tedy důležitou složkou. Odštěpují ho z histonů event. dalších sloučenin NAD+– sirtuiny. Navazuje se však na ADP-ribózu z NAD. Savci mají 7 různých sirtuinů (SIRT1 až SIRT7). Sirtuiny jsou produkovány jako odpověď na stres, např. na hladovění, intenzivní cvičení, ohrožení života. Jsou skupinou nikotinamidadeninindinukleotidových (NAD) závislých histon-deacetyláz. Acetylace a deacetylace histonu jsou klíčové metody regulace genů. Sirtuiny lze inhibovat apicidinem, houbovým metabolitem s antiproliferativními, antiinvasivními a protizánětlivými účinky. Aktivací sirtuinu v mozku se prodlužuje věk, dlouhověkost řídí mozek.
Po určité době vstupuje buňka do stavu senescence, kdy ztrácí schopnost proliferace. Ve stáří selhává eliminace senescentních buněk imunitním systémem. Tyto senescentní buňky organismus vyčerpávají, pořád berou živiny, potřebují kyslík, atd. Látky schopné zabíjet přednostně senescentní buňky se nazývají senolytika. K senolytikům, které působí preventivně protinádorově, patří desatanil s quercetinem, fisetin, pterostilben a L-theanin ze zeleného čaje.
Jako alternativní terapii proti volným radikálům lze použít antioxidanty, ale je třeba brát v úvahu redox potenciál, aby antioxidanty nefungovaly jako prooxidanty. Tomu by odpovídal např. redukovaný glutathion, redukované pyridinové koenzymy (NMN, NADH, NADPH), flavonoidy, vitamin D3. K zábraně mutací slouží rovněž antioxidanty. Během dne volné radikály se hromadí v mozku, v noci jsou odstraňovány. Spánek tedy působí jako antioxidant.
Resveratrol moduluje expresi antioxidačního proteinu závislého na NRF2 (nuclear factor erythroid 2-related factor (regulátor resistence na oxidanty) podporuje neuroprotekci proti mozkovým ischemickým poraněním) a akceleruje sirtuiny.
Volné radikály u koronaviru poškozují mj. plicní sklípky, léze se hojí jízvami, vzniká fibróza plic, může dojít i k sekundární infekci, to vše může způsobit smrt. Navíc plíce neumí syntetizovat cystein a jsou odkázány na exogenní přísun cysteinu. -SH skupiny a sloučeniny s cysteinem (např. GSH) činí významnou antioxidační obranu organismu, přičemž plíce jsou hodně zatěžovány volnými radikály jednak z vnějšího prostředí jednak event. oxidačním stresem z koronaviru a jsou tedy více ohrožené než většina jiných tkání.
Na životní funkce má velký vliv i psychická stránka. Negativní emoce podporují vznik volných radikálů, pozitivní naopak antioxidační schopnosti. V terapii koronaviru se tedy mohou uplatnit i endorfiny a další látky.
Další možnosti terapie:
Do střeva se dostávají volné radikály potravou, odbouráváním purinů, vlivem COVIDu-19, v reperfuzní fázi po ischemii apod. Ve střevě vzniká i mnoho imunitních látek. Pasáží stolice střevem vlivem zpětné rezorpce klesá hladina imunitních látek a antioxidantů a minerálů, naopak stoupá hladina volných radikálů. Ty mohou působit mutace a vznik nádorových buněk. Zřejmě proto ca rekta je zhoubnější než ca colon. Podávání antioxidantů p.os by mohlo snížit riziko karcinomů střev.
Inhalování horkých par (virus teplotu okolo 70°C nepřežije).
Jiná možnost terapie je saturovat dárce krve před odběrem krve antioxidanty, léky, proteiny, ionty apod., takže příjemce krve dostane již přímo v krvi potřebné látky, které by jinak nedostatečně absorboval po podání p.os, nebo si je nevyrobil.
MUDr Václav Holeček CSc.